Jan Neruda-Povídky Malostranské

7. července 2010 v 21:53 |  ○○ Čtenářský deník
I když jsem tuto knihu četla moc si z ní nepamatuji :o)

Autor
Jeden z nejpopulárnějších českých básníků a prozaiků. Narodil se 9.7. 1834 v chudě malostranské rodině. Otec byl vysloužilým vojákem a kantýnským, matka posluhovačkou.
Neruda zemřel po dlouhém utrpení 22.8. 1891 v Praze.
Absolvoval akademické gymnázium. Později pokračoval studiem práv a filozofie. Nedokončil jej a po krátkém působení na reálce se věnoval novinářskému povolání a literatuře. Pracoval v řadě listů - Obrazy života, Čas, nejdéle v redakci Národních listů, kde setrval až do své smrti. Po čtvrt století v nich otiskoval pravidelné nedělní fejetony, které podepisoval trojúhelníkem.
Žil velmi osaměle, nikdy se neoženil.
Neruda byl nesporně největší básnická osobnost tzv. Kruhu májového, který se roku 1858 představil almanachem Máj. V celém svém díle byl věrný jeho programu, jenž hlásal povinnost literáta odvrátit se od minulosti k přítomnosti, být hlasatelem mezinárodního dorozumění a svobody národní, myšlenkové, sociální a umělecké.
Od roku 1858 se věnoval básnické tvorbě. Jeho básně jsou kritické a ironické, proto nejsou příznivě přijaty. Odráží se v nich Nerudovy bolestné zážitky, chudoba a nešťastné lásky. Teprve třetí sbírku básní začnou přijímat čtenáři příznivěji.

Literární druh - prozaické dílo
Doba a místo děje - Malá strana kolem roku 1848
Dějová osnova -
na sobě nezávislé povídky, spojeny prostředím

Autorova znalost prostředí, o kterém píše, dává knize ráz autentičnosti. Tomu pak také napomáhá styl, jakým píše. Všechny jsou stejné v tom, že mají rychlý spád děje. Neruda zde zobrazil drobné postavy a figurky, jejich rázovitý způsob života. Většinu postav znal osobně nebo z vypravování.
Jednotlivé povídky této knihy byly původně otištěny v časopisech v roce 1867 a v letech 1875 - 1877.

Týden v tichém domě
Tichým domem je ironicky označován malostranský činžák. Žijí v něm hokynářka Bavorová. Její syn Václav, praktikant ten je vyhozen z úřadu neboť psal posměšné verše na své nadřízené. Paní domácí má známost s důstojníkem Kořínkem, ale její přítelkyně Marie ho odloudí. V domě žije také starý mládenec Loukota, který je zamilován do půvabné slečny Josefinky, ale ta se vdá a on je donucen vzít si dceru paní Lakmusové, slečnu Kláru. V domě také bydlela stará panna Žanynka se svým psem. Měla přezdívku "Hundsfrajle". Jednoho dne ji slečna Josefinka nesla snídani, ale Žanynka byly již mrtvá.
Celý tichý dům ji šel na pohřeb.

Pan Ryšánek a pan Schlegl
Sedávali spolu po jedenáct let u jednoho stolu v hostinci "U Štajniců". Jeden na druhého však nikdy nepromluvili, pohádali se už před lety pro dívku, která si vzala místo pana Ryšánka pana Schlegla, ale při porodu zemřela. Smířili se teprve, když se pan Ryšánek po dlouhé nemoci zase objevil v hospodě a pan Schlegl mu nabídl tabák.

Přivedla žebráka na mizinu
žebračka, řečená baba Milionová, chtěla, aby si ji žebrák Vojtíšek vzal. Když ji odmítl, roztrousila o něm, že je vlastně bohatý. Od té doby mu lidé nechtěli nic dát.
V zimě pak umrzl.

U tří lilií
Tak se jmenovala hospoda, kde básník pozoroval za letní noci krásné děvče, jak tančí. Najednou bylo děvče odvoláno, po návratu do taneční místnosti řeklo své družce, že ji právě zemřela matka. Pokračovala však dál v zábavě.

Další povídky: Doktor kazisvět, Hastrman, O měkkém srdci paní Rusky, Večerní šlechty, Svatováclavská mše, Figurky, Psáno o letošních dušičkách, Jak to přišlo, že dne 20. srpna r.1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno.
Forma -
převaha povídek, ale i novel (Hastrman, Doktor Kazisvět)
        
  - Využití formy dopisu, deníku a zápisků (Figurky)
            - Umění vypravěčské a charakterizační i popisné
            -
Podobná kompozice obou novel od detailního popisu a charakteru vysvětlující          přezdívku, překvapivý závěr a doklad osobního vztahu autora k postavám
          
- Autobiografické rysy

Jazyk - lidový, prostý i nespisovný- lidovost, funkce charakterizační

Realistický obraz života, kritika maloměšťanství a jeho projevů (nadřazenost, pokrytectví, vypočítavost, touha po majetku, pomluvy, lidská lhostejnost= příčiny tragedií), bez idealizace.
Některé povídky laděny vážně, jiné humorně až satiricky, buď
líčena řada postav nebo jen jedna scéna, úsměvná ironie.
Postavy středních městských vrstev, podivíni nebo žebráci.

Celá knížka se mi vcelku líbila. Čtení sice díky tehdejším slohu a výrazům není jednoduché. Postavy jsou charakterizovány velmi dobře a realisticky. Jejich vlastnosti a povahy se v povídkách vyvažují a doplňují. 
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak se ti tu líbí??

hodně 38.1% (74)
trochu 30.9% (60)
vůbec 30.9% (60)

Komentáře

1 bozka bozka | Web | 12. prosince 2010 v 10:49 | Reagovat

mas tam naky gramaticky chyby..napr. Mala Strana,Povidky malostranske,...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama